Jaguáři přibrzdili na třetím ligovém kole
V sobotu 5. října se Jaguáři účastnili Memoriálu Petra Sulanského aneb třetího ligového kola florbalu na elekrických vozících v Plzni. Jelikož tým Tigers Janské Lázně z ligové soutěže odstoupil a posléze zanikl, vrátila se opět možnost odehrát všechny zápasy jednoho kola v jednom dni. Počet týmů se snížil na čtyři. Třetího kola se tedy kromě nás zúčastnili New Cavaliers Praha, Rejnoci ze Zlína a domácí tým Indians Plzeň. První věc, která nás od pořadatelů potěšila, byl autobus, který na nás v pátek čekal na plzeňském nádraží, aby nás odvezl na místo našeho ubytování. A bezbariérové ubytování v zařízení Exodus navíc se snídaní bylo také velmi příjemné. V sobotu ráno jsme se všichni přepravili do haly TJ LOKOMOTIVA. V rámci zahájení se během zpěvu Dětského pěveckého sboru slavnostně vyřadil dres Petra Sulanského, dlouholetého hráče EWH, který strávil poslední rok svého života právě v týmu Indians Plzeň. Letos na jaře bohužel zemřel. Rejnoci ze Zlína přijeli ve velmi slabém složení – neměli brankáře a chyběl jim jeden vozík. S brankářem jsme jim pomohli, když za ně celé kolo odchytal jeden z našich brankářů Richard, kromě poslední půle, kdy ho vystřídal Artur. Oba odvedli dobrou práci. Ovšem Rejnoci nebyli jediní oslabení. Část hráčů našeho týmu byla nemocná a potýkali jsme se i s technickými problémy – dozvuky z naší účasti v rámci reprezentace ve švýcarském Nottwilu. Hned po úvodním zápase Rejnoků s Indiány následoval v podstatě klíčový zápas celého kola. Tedy utkání mezi Jaguars a New Cavaliers, kteří se opět přetahují o vedení v ligové tabulce. Před třetím kolem měly oba týmy na svém kontě jednu výhru a jednu prohru a třetí kolo tak mělo jeden z týmů zase posunout o krok dopředu. Tiše jsme doufali, abychom tím týmem byli my. Hned na začátku se nám povedlo dát gól a první půlku jsme vyhráli 1:0. Na začátku druhé půlky se nám povedlo navýšit na 3:1. Jenže situace se pak začala komplikovat. Soupeři tlačili a předváděli lepší kombinační hru, ve které mohli využít své zkušenosti nabité za léta hraní. Navíc Standa byl omezený špatně přivařeným předním kolečkem. Přišly soupeřovy rychlé přesné góly. Na konci normální hrací doby bylo skóre 4:4. Zápas byl opravdu napjatý a vyrovnaný. S nerozhodným výsledkem nepohnulo ani pětiminutové prodloužení a tak se muselo přistoupit k samostatným nájezdům – noční můře brankářů. Tomáš Suchý svou první penaltu neproměnil, jenže Jan Horák už byl úspěšný, a jelikož ani jeden z našich třech střelců nepřelstil brankářku Cavaliers Petru Černou, prohráli jsme 5:4. Ale získali jsme alespoň jeden bod. Po tomto vypjatém zápase jsme byli všichni vyčerpaní. Oslabení vlivem nemoci se okamžitě projevilo. Bohužel to byl teprve začátek dne, i když to všichni cítili jako finále. Je celkem škoda, že pořadatel nevyužil tohoto vygradovaného zápasu pro uzavření celého memoriálu. Po krátké pauze jsme ale naskočili do dalšího zápasu proti Rejnokům Zlín. Utkání bylo zvláštní především pro Richarda, který chytal v bráně Rejnoků proti svému týmu. Ač se snažil, neměl moc šancí, jelikož Rejnoci zcela rezignovali na jakoukoliv obranu. V zápase se střelecky prosadila hlavně Míša. Jeden gól si připsal i Vláďa. Vyhráli jsme v poměru 16:1. Po menších zmatcích, kdy se uvažovalo o prohození dvou posledních zápasů, aby nám neujel vlak, jelikož došlo k velkému časovému skluzu, jsme nastoupili do posledního zápasu s Indians bez Artura, Richarda a Vládi na střídačce. Ty jsme museli odeslat na vlak. Zápas začal pro nás dobře. Brzy jsme vedli 3:0. Jenže pak byl Standa vystřídán kvůli kolečku a soupeř využil našeho polevení vstřelením dvou gólů. Standa se vrátil na hřiště, aby náš unavený tým podpořil a naši hráči předvedli několik pěkných kombinačních gólů. Vyhráli jsme 8:2. Třetí ligové kolo tedy vyhráli New Cavaliers, Jaguars byli druzi, třetí skončili Indians a čtvrtí Rejnoci. O ligovém vítězi se bude opět rozhodovat na posledním kole v Janských Lázních. Pokud chceme po třetí obhájit titul, musíme se pořádně připravit a vyhrát. Standa vyhrál cenu pro nejlepšího střelce a já jsem si odvezla cenu pro nejlepšího brankáře, což mě velmi překvapilo. Chytat se dá asi i s teplotou. Musím poděkovat své skvělé obraně, kdy mě Pája i Ivka několikrát opravdu „zachránili“.:) Na závěr děkujeme organizátorům za pěkný turnaj a všem hráčům za účast. Děkujeme naší trenérce Andy, která měla tentokrát s sebou kromě florbalového nadšence Matějíčka i malého Jonáše. Děkujeme i všem, kdo jeli s námi – Matějovi, Janě, Rosťovi a Bróťovi. Rozhodne se v Janských Lázních. Držte nám palce. Jana Stárková Brankářka týmu Jaguars
rubrika: Vozíčkář na cestách
