Jaguáři v Eindhovenu
Ve dnech 15. – 19. srpna se náš tým florbalistů na elektrických vozících zúčastnil turnaje v nizozemském Eindhovenu. Po turnaji v německém Güstrow to byl náš druhý letní, a tedy i poslední turnaj. Tento turnaj pořádá nizozemský tým GP Bulls a letos se konal druhý ročník. Pro nás to byla první účast. Už od začátku bylo jasné, že tento turnaj bude ve znamení velkoleposti. Stačilo se podívat na zúčastněné týmy, kterých bylo hned čtrnáct, což na turnajích nemá obdoby. Herní dny byly také tři oproti běžným dvěma. A my k tomu mohli připočíst i cestu – čekalo nás minimálně devět hodin v autě. Ale těšili jsme se. Ne zrovna levný turnaj nám pomohlo zaplatit Občanské sdružení Dobrý skutek, za což velmi děkujeme. Ve čtvrtek ráno jsme se tedy vydali na cestu. Jelo nás čtrnáct + malý Matějíček ve třech autech. Cesta poměrně ubíhala, a tak nás po devíti hodinách přivítal obří čtyřhvězdičkový hotel. Několikrát jsme se ztratili, než jsme našli své pokoje, které byly nadstandardní, a uvítala nás i luxusní večeře v podobě bufetu. Večeře byla každý večer, stejně jako snídaně, a to na turnajích opravdu nebývá zvykem. Jídlo bylo skvělé. Tato část turnaje byla opravdu velkolepá. Druhý den jsme se vydali do sportovní haly, která byla od hotelu vzdálena pár minut pěší chůze (jízdy) po cyklostezce a byla obři a luxusní. Velkolepá. O to víc nás zarazila velikost tří připravených hřišť, která byla opravdu malá. I za bránou, kde se při správném vyměření hřiště vyhnou dva vozíky, bylo místo jen na jeden. Místa bylo v hale dost, a tak k tomuto uspořádání asi pořadatele vedl nedostatek mantinelů. Zvláštnost také bylo, že se hra nepřerušovala a nezastavoval se čas. Bylo zakázáno brát si time-out, a to proto, že v hale byla jedna obrovská časomíra, v podobě velké kostky pod stropem, která platila pro všechna hřiště. Všichni museli hrát stejně. Týmy byly rozděleny do dvou skupin. V naší skupině A byli ještě domácí GP Bulls E1, Black Knights Dreiech a Munich Animals z Německa, Trouble Makers ze Slovinska, All Blacks z Itálie a Rolling Thunder ze Švýcarska. Ve skupině B hrál domácí tým GP Bulls E2, Torpedo Ladenburg z Německa, Iron Cats ze Švýcarska, Sharks Monza z Itálie, Somival z Belgie, Red Bulls z Dánska a Transformers, tým složený z Cavaliers a Indians, z České republiky. Turnaj byl tedy plný silných týmů a konkurence byla velká. První zápas dne jsme sehráli s našimi známými Black Knights. V letošním létě už to bylo třetí setkání. A opět pro nás nedopadlo dobře. Moje brána připomínala spíš střelnici – přiletělo na mě 24 střel, z toho padly čtyři góly. Na naší straně se povedlo dvakrát skórovat Standovi. Jednou s asistencí Denise a jednou v podobě samostatného nájezdu. Celkový výsledek tedy byl 4:2 pro soupeře. Druhý soupeř byli Rolling Thunder s jejich temperamentním střelcem Stefanem Muellerem. Tomu se spolu s jeho spoluhráči podařilo pokořit naší bránu hned sedmkrát. Tři naše branky dal opět Standa. O asistence se podělil Denis a Míša. Jeden gól padl po nájezdu. Předposlední zápas dne nás čekal s italským týmem All Blacks a to už pro nás vypadalo zase příznivěji. All Blacks se podařilo na naši bránu vystřelit jen sedmkrát a z toho padl jen jeden gól. Na druhé straně, my jsme dali gólů hned osm – Standa 4 góly a Denis a Míša po dvou gólech. Ivka asistovala dvakrát a Standa a Míša jednou. Bohužel soupeř nechtěně sekl Míšu tak nešťastně přes prst, že jsme se báli, jestli není zlomený a její další účast na turnaji byla ohrožena. Zlomeninu naštěstí rentgen v Praze nepotvrdil, ale Míša už si kvůli bolesti moc nezahrála. Poslední páteční soupeř byli slovinští Trouble Makers, s jejichž dlouhými a přesnými střelami máme vždy potíže. Nedařilo se nám ani tentokráte. Standa dal sice tři góly, ale soupeř skóroval pětkrát. Nutno podotknout, že s úspěšností zásahů 37% to byl můj nejhorší zápas, a nejen tohoto turnaje. Jelikož byl turnaj natažený na tři dny vzhledem k enormnímu počtu týmů, na sobotu nám zbývaly jen dva zbývající skupinové zápasy. A to až odpoledne. Co s volným dopolednem? Chtěli jsme se vypravit na prohlídku města, jenže to nám překazil déšť. Tak jsme se přeci jen vydali do haly a čekali. V sobotu na nás čekali dva nepříjemní soupeři – Munich Animals a GP Bulls E1 – favorité skupiny. Zápas s Munich Animals skončil 8:3 pro soupeře. Skóroval Standa, jednou s přispěním Denise a jednou ze samostatného nájezdu. Druhý zápas s GP Bulls E1 dopadl podobně – 9:3 pro soupeře, ale měl jiný průběh. V první polovině jsme drželi krok a ještě těsně před hvizdem bylo skóre 2:2. Jenže v druhé půlce se soupeř rozstřílel a už nám nedal šanci. Třikrát skóroval Standa, jednou s asistencí Míši. Po skupinových bojích tedy vypadalo pořadí následovně: skupina A – GP Bulls E1, Rolling Thunder, Munich Animals, Black Knights, Trouble Makers, Jaguars, All Blacks. Skupina B – Red Bulls, Torpedo Ladenburg, Sharks Monza, Iron Cats, Transformers, Somival a GP Bulls E2. V play off tak na nás čekal pátý ze skupiny B, což nebyl nikdo jiný, než Transformers. Hra to byla jako vždy vypjatá a soupeři se nejprve dařilo naše jednogólové vedení dotahovat. Jenže pak se nám podařilo odskočit a s výsledkem 4:2 už soupeř nic neudělal. Čtyři góly vstřelil Standa s asistencí Denise i Ivy. Dostali jsme se tedy do boje o celkové deváté místo. A to s Trouble Makers. Tentokráte to neměli nijak snadné. Hráli jsme opravdu vyrovnaně a dokazoval to i výsledek 4:4 na konci základního hracího času. Všechny čtyři góly dal Standa s asistencí Denise. Jenže zápas o umístění musel nějak dopadnout a s tím pořadatel asi moc nepočítal, což se ukázalo už v předchozích zápasech o umístění, které dopadly nerozhodně. Podle mezinárodních pravidel se nejprve nastavuje čas a pak se přistupuje k penaltám. Jenže společná časomíra nepočítala s nastavením času. Hry na teď již jen dvou hřištích se nesměly rozjet. Ani na papíru turnajových výjimek z pravidel s remízou nebylo počítáno. A tak organizátoři přistoupili rovnou k penaltám. Jenže – objevil se další problém – jelikož Míša byla zraněná a nehrála a Pavel hrál se speciální T-stick hokejkou, která je připevněna přímo k vozíku a ovládá se tak jen pohybem vozíku, měli jsme na nájezdy jen dva hráče s hokejkou – Denise a Standu. Organizátoři rozhodli, že nájezdy smí jet jen ti hráči, kteří byli na konci zápasu na hřišti a zakázali Pájovi vzít si normální hokejku. Žádné takové pravidlo a omezení ale v mezinárodních pravidlech není. A tak musela jet třetí penaltu Iva, která má taky T-stick hokejku, čehož Slovinci samozřejmě využili a nasadili proti ní svého nejlepšího střelce. Prohráli jsme tedy 5:4 po nájezdech a obsadili konečné desáté místo. V těžké konkurenci tohoto turnaje se to dá brát za úspěch. Na boje o třetí a první místo pořadatel postavil jedno velké hřiště a s jednou časomírou, takže se vrátilo zastavování času, ale místo za bránou zůstalo malé. O třetí místo se utkal silně oslabený tým Torpedo Ladenburg s Rolling Thunder. Torpedo bez svých klíčových hráčů nemělo šanci a prohrálo 7:0. To finále mezi GP Bulls E1 a Red Bulls díky své vyrovnanosti a bouřlivému domácímu publiku nabídlo vrcholný zážitek skvělého EWH. Zápas byl dramatický od začátku do konce a Dány provázela smůla, když jim ze dvou vozíků upadlo kolo. Utkání rozhodl až necelé dvě minuty před koncem rozhodčí, který vyloučil klíčového hráče Dánů a ti už tak nedokázali srovnat s Nizozemci krok a prohráli 5:4. Večer po další opulentní večeři se konala party ve stylu filmu Velký Gatsby a vyhlásily se konečné výsledky. Turnaj v Eidhovenu tedy vyhrál domácí tým GP Bulls E1 Eindhoven, druzí byli Red Bulls, třetí Rolling Thunder Bern, čtvrtí Torpedo Ladenburg, pátí Sharks Monza, šestí Iron Cats Zürich, sedmí Black Knights Dreiech, osmí Munich Animals, devátí Trouble Makers, desátí Jaguars Praha, jedenáctí Somival Belgium, dvanáctí Transformers Praha, třináctí GP Bulls E2 a čtrnáctí All Blacks. Party v kostýmech byla velmi vydařená. Turnaj se opravdu nesl ve znamení velkoleposti a zanechal dojem, i když nesmíme zapomínat, že právě ta herní část by měla být ta hlavní. Desáté místo je pěkné, ale myslím, že jsme nepředváděli vždy to, co umíme a na co máme. Pořád je co zlepšovat a teď je to hlavně hlava a psychická vyrovnanost. Co říká statistika? Tedy to, co můžeme měřit? Standa dal 25 gólů a jednou asistoval. Denis dal dva góly a připsal si devět asistencí. Míša dala dva góly a třikrát asistovala. Iva dvakrát asistovala. A na mě šlo 120 střel a dostala jsem 41 gólů, což je úspěšnost 66%. Je ale nutné zmínit i Páju, který vyměnil hru s normální hokejkou za hru s připevněnou T-stick hokejkou a hraje skvělou poziční hru. Děkujeme ještě jedou občanskému sdružení Dobrý skutek, díky němuž jsme se mohli tohoto turnaje zúčastnit. Děkujeme pořadatelům GP Bulls Eindhoven za pozvání a organizaci stejně tak jako všem týmům a hráčům za účast. A děkujeme naší trenérce Andy, která jela i s malým Matějíčkem, aby se nám věnovala. Děkujeme řidičům, asistentům a kamarádům. Těšíme se na další setkání. Jana Stárková Brankářka Jaguars Novinářka na kolečku
rubrika: Vozíčkář na cestách
Fotogalerie
