Informace č.: 52 - 2019 (Novela zákona o sociálních službách)
Vážení přátelé, v současné době se intenzivně pracuje na novele zákona o sociálních službách. Pravidelně se každé úterý odpoledne schází pracovní tým, který se zabývá jednotlivými problémy v oblasti sociálních služeb.
Tým tvoří představitelé krajů, dále Svaz měst a obcí, samozřejmě pracovníci MPSV ČR, dále NRZP ČR, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo vnitra a další organizace.
Základní změnou, která se chystá, je financování sociálních služeb. MPSV ČR navrhuje, aby financování sociálních služeb bylo formou grantů na tři roky. To znamená, že by poskytovatelé sociálních služeb měli větší finanční jistotu a mohli by více investovat do rozvoje svých služeb. Byl by to takový první předstupeň budoucího uvažovaného pojištění na sociální služby. Pokud bude princip tříletých grantů přijat, znamenalo by to, že dotace na sociální služby budou mandatorní výdaj ve státním rozpočtu. To znamená, že by se již neplánovala, jako doposud, výše dotací na sociální služby na každý rok, ale byla by v zásadě dána a ministerstvo financí by muselo, při přípravě státního rozpočtu, s tímto výdajem počítat. S tím však zásadně nesouhlasí ministerstvo financí a vzniká velký rozpor mezi MPSV ČR a MF ČR. Tento rozpor bude muset asi rozřešit až vláda.
Změna financování znamená, že bude muset být stanoven personální standard pro různé sociální služby a například u pobytových sociálních služeb zároveň i výdaje na lůžko. Stát by měl větší odpovědnost za síť sociálních služeb. Předpokládá se, že by se kraje spoluúčastnili na financování sociálních služeb 10 % a obce 5 %.
V souvislosti s těmito navrhovanými změnami vzniká řada otázek, které nejsou zodpovězeny. Například stanovení optimální sítě sociálních služeb vede nutně k různému pohledu MPSV ČR a krajů co je to optimální síť. Obdobně není zodpovězena otázka, jak uložit spoluúčast obcím na financování sociálních služeb, když Ústava nepřipouští možnost státu uložit takovou povinnost obcím.
Z pohledu uživatelů by změna financování byla příznivá, protože stanovený personální a věcný standard by vedl ke zlepšení úrovně poskytovaných sociálních služeb. Uvažuje se také o sloučení některých sociálních služeb do jedné. Například domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, případně domovy pro osoby se zdravotním postižením by tvořily jednu pobytovou službu s tím, že by samozřejmě jednotlivé služby byly v takovém zařízení jednoznačně odděleny, například služba pro seniory by byla v 1. patře, služba pro lidi, kteří potřebují uzavřené prostory, by byla ve 2. patře a podobně. Obdobně se uvažuje o propojení osobní asistence a pečovatelské služby. Toto je však věc, kterou NRZP ČR bedlivě sleduje, protože považujeme osobní asistenci za lepší službu pro osoby se zdravotním postižením. Proto se uvažuje, že pečovatelská služba by rozšířila skladbu úkonů.
Dosavadní jednání však vyvolává určitá znepokojení, protože především z hlediska krajů se zdá, že hlavní diskuse je vedena především k pobytovým sociálním službám. Upozornili jsme na to, že i z různých analýz jednoznačně vyplývá, že sociální služby, poskytované v přirozeném prostředí klientů, jsou podstatně levnější nežli pobytové služby. Budeme nadále prosazovat, aby změna financování, ale i celá novela zákona o sociálních službách vedla k posílení terénních sociálních služeb, případně k posílení neformální péče rodinnými příslušníky.
Přeji vám všechno dobré.
Mgr. Václav Krása
předseda NRZP ČR
